www.České-Budějovice.cz

Už nemůžeme říci, že jsme to nemohli vědět

Sob12162017

Last update04:24:44

Back Kauzy

Kauzy

Letiště nebude! Byznys firem není veřejným zájmem

V českobudějovickém zastupitelstvu se poslední roky hovořilo o dotaci z EU na výstavbu mezinárodního letiště jako o hotové věci. Podobně jako o dotaci na splavnění Vltavy. Zdá se ovšem, že i miliony investované do výstavby mezinárodního letiště jsme mohli využít lépe, protože ani stavbu mezinárodního letiště v Plané Evropská unie ze svých fondů nepodpoří. Částka přes 400 milionů z dotačních fondů EU vyplacena nebude. Podrobné informace přináší dnešní vydání Týdeníku Budějovickohttp://www.jihocesketydeniky.cz/clanek/budejovicko

Je mi to trochu líto, protože létám poměrně často, na druhou stranu mohu zodpovědně říci, že o mnoho nejde. Létat můžeme i z nedalekého Linze, Prahy, nebo Brna.

Problém to asi bude pro některé podnikatele, především asi pro Františka Jelena z ODS. Ten se totiž v této investiční akci angažoval z lidí, které znám, nejvíce. I zde ovšem spatřuji spoustu prostoru pro nové nápady a možnosti pro nové podnikatelské záměry. Pan Jelen na mne na poslední adventní neděli (černé smuteční neděli), když jsem prodával od rána na Zlaté vánoční uličce punč, celkem nevkusně pokřikoval, že máme nejhorší punč ve městě. Prý se to nedalo pít, a to ochutnali všechny. To, že ochutnali všechny, bych jim dle stavu věřil, ale na námitku o špatném punči jsem panu bývalému investičnímu náměstkovi opáčil, že jeho nechuť zřejmě bude způsobena čímsi jiným, než obsahem kelímku. Reakce ostatních návštěvníků našeho punčového stolku vypovídaly o opaku. Lidé se vraceli a náš punč byl v 16.00 hodin kompletně vyprodán. To ale není podstatou mé úvahy. Spíše než kvalitou punče, který máme zakázáno radou města před pizzerií prodávat, bych se rád zabýval příležitostí pana zastupitele Jelena. Teď, když to vypadá, že se mezinárodní letiště stavět nebude ... Fresh Pizzerii u Žáby rada města zakázala prodávat punč na Piaristickém náměstí ... Spousta volného času, prázdné Piaristické náměstí ...

Mě by jenom zajímalo, kolik by panu Jelenovi přišlo lidí pochválit jeho punč. Co myslíte?

A je byznys soukromých firem dle pravidel pro přidělování dotací EU veřejným zájmem?

A víte kolik stojí let soukromým letadlem na jednání investičního náměstka do Králového Hradce a zpět? Anebo měl pan investiční náměstek zrovinka pár hodin volno ve své funkci náměstka a letěl do Hradce jako byznysmen Jelen?

A kdo zaplatí za škody způsobené špatně zadanou stavební akcí našeho zimního stadionu? Nebo je to jedno, že máme ledovou plochu sice novou, ale asi o metr kratší, než je standardní rozměr pro hokejové soutěže, které se díky naší skvěle zorganizované investiční akci v Českých Budějovicích nepořádají, ani pořádat nebudou?

A oněch pět milionů soukromému hokejovému klubu? To je standardní podpora podnikání v Českých Budějovicích?

Zdá se, že v tom hokeji máme celkem slušný hokej a v tom mezinárodním létání tak trochu létáme. A ve zplavňování plaveme a v teplárně nám "" hoří koudel.

Ovšem nejen investiční náměstek Jelen pracoval na projektu mezinárodního letiště za podpory dotací z EU.

Zavzpomínejme:

"Martin Kuba (ODS) - 1. náměstek hejtmana - zabezpečování úkolů v oblastech regionálního rozvoje, evropské integrace, spolupráce s Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad, územního plánování, stavebního a územního řízení, investic v dopravě, dopravní obslužnosti a silničního hospodářství."

A co na to pan ministr průmyslu? Kdo vyhodnotí osobní politickou zodpovědnost za vedení investic na Kraji a mimo jiné také za řízení čerpání evropských dotací na Krají?

On vlastně i ten počet vzletů, který jedním ze základních argumentů našich politiků z ODS, je nesmyslem. Sám létám a mám kamarády na letišti v Plané. Někdy jsem při tréninku za den zvládl i desítky vzletů a přistání sám. A kdo čísla o počtu vzletů a přistání připravoval? Podle čeho?

Ono se to tak nějak vědělo, že? (viz článek níže)

Ladislav Vrabel

 

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/96183-dotace-ma-spojit-ceske-budejovice-se-svetem-jeji-zadani-je-ale-pry-ucelove/

 

Dotace má spojit České Budějovice se světem, její zadání je ale prý účelové

Velikost textu:

České Budějovice – Modernizované letiště v Plané u Českých Budějovic se má stát uzlem, který spojí jihočeskou metropoli se světem a nahradí chybějící infrastrukturu v podobě železničního koridoru a dálnice. Kraj a město ovšem na přeměnu zchátralého vojenského areálu na moderní odbavovací prostor pro mezinárodní lety nemají dostatek peněz. A tak i tady mají přijít na pomoc evropské dotace. Jenže už se zvedá první vlna kritiky. Dotace pro slibně naplánovaný projekt byla podle opozice vypsána tak, že na ni nedosáhne nikdo jiný, což odporuje unijním pravidlům.

Celý článek zde: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/96183-dotace-ma-spojit-ceske-budejovice-se-svetem-jeji-zadani-je-ale-pry-ucelove/

 

Českobudějovický deník

Zdroj: http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/letiste_provoz_cb20090113.html

 

Dvakrát větší nárůst letů v minulém roce zaznamenalo Letiště České Budějovice v Plané. Statistické údaje svědčí o tom, že zájem o létání na jihu Čech se stále zvětšuje.

„Za uplynulý rok se zde uskutečnilo přes dvanáct tisíc vzletů a přistání, což je ve srovnání s rokem 2007 dvojnásobný počet pohybů. Nejvyužívanější bylo letiště v květnu, rušné byly ale všechny letní měsíce, s tím že turistická sezona v podstatě končila až v říjnu,“ uvedla mluvčí společnosti Jihočeské letiště České Budějovice Martina Vodičková.

 

 

Českobudějovický deník

http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/letiste_dotace_cb20081221.html

„Jihočeské letiště není šťastnou volbou z hlediska priorit. Hrajeme příliš mnoho simultánních partií,“ myslí si o letišti vzhledem k finančním možnostem města opoziční zastupitel Svatomír Mlčoch.

 

 

Zdroj: http://www.podnikatel.cz/clanky/letiste-v-plane-v-rukou-jihoceskeho-kraje/

 

Letiště v Plané v rukou Jihočeského kraje

Letiště v Plané u Českých Budějovic převedlo ministerstvo obrany na Jihočeský kraj. Letiště má zatím licenci jen pro neveřejné mezinárodní lety. Na vybudování terminálu a dalšího vybavení letiště by měla jít půl miliardová dotace z Evropské unie. Velká dopravní letadla by mohla v Plané přistávat již v roce 2009.

Převod bývalé bojové části vojenského letiště za 134 milionů korun schválila vláda již začátkem května.

Zdroj: ČTK

 

 

 

Zdroj: http://www.c-budejovice.cz/cz/zivotni-prostredi-bydleni-doprava/stranky/letiste.aspx

 

Letiště

Letiště České Budějovice

www.airport-cb.czObsah se otevírá do nového okna

V areálu bývalého vojenského letiště v Plané u Českých Budějovic se postupně rozvíjí mezinárodní Letiště České Budějovice. V současnosti má status veřejného vnitrostátního a neveřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí, kategorie 4C (délka dráhy větší než 1800 m, pro letadla s rozpětím křídel od 24 m až do 36 m).

V  roce 2010 se uskutečnila první etapa rekonstrukce a modernizace Letiště České Budějovice, jejímž výsledkem je nově opravená budova řídící věže, zrekonstruovaná administrativní budova a zasíťování areálu, zahrnující vodovodní a plynové přípojky, včetně optických telefonních kabelů. Tento první krok, který vede k vybudování standardního regionálního mezinárodního letiště, stál investora, kterým je Jihočeský kraj, přes 65 milionů korun.

Po první etapě modernizace bude následovat etapa druhá, podstatně náročnější. Zahrnuje výstavbu nové odbavovací haly, rozšíření stojánky a zpevnění části dráhy, instalaci navigačních technologií a technologií pro řízení letového provozu a vybudování nezbytného technického zázemí. Financování tohoto projektu je podmíněno úspěšnou žádostí o dotaci z evropských fondů, konkrétně z Regionálního operačního programu Jihozápad.

Letiště České Budějovice chce být do tří let standardním, přiměřeně velkým regionálním leteckým přístavem, který bude schopen odbavit deset středně velkých letadel typu Airbus 320, nebo Boeing 737 denně, jižní Čechy přiblíží světu a Jihočeši odtud budou moci létat na dovolenou.

Letiště v Plané provozuje akciová společnost Jihočeské letiště České BudějoviceObsah se otevírá do nového okna, jejímiž jedinými vlastníky - každý s 50% podílem - jsou Statutární město České Budějovice a Jihočeský kraj. Pozemky v letištním areálu vlastní Jihočeský kraj, na nějž majetek bývalého vojenského letiště bezúplatně převedla Vláda ČR v květnu 2007.

Historie českobudějovického letištěObsah se otevírá do nového okna sahá do 30. let 20. století, kdy vznik civilního letiště v Plané zaštítilo a finančně z valné části zajistilo město České Budějovice. Provoz zahájený v roce 1937 přerušila 2. světová válka, kdy letiště sloužilo pouze vojenským účelům.

Po válce na letišti krátce fungovala pravidelná linka Praha-České Budějovice, ale po komunistickém puči v roce 1948 začalo letiště opět sloužit jen vojenským účelům - až do nedávna. Zajímavou kapitolou v historii letiště je výcvik izraelských pilotů v roce 1948.

 

PF 2012

Do nového roku roku Vám všem přeji hodně štěstí a zdraví, splněných snů, lásky a bezpečí. Žádné PF jsem nevytvořil, leč mezi jinými jsem jedno vtipné PF dostal poštou. Takže snad jen pro zasmání. Nemyslím si, že by dnešní ministr průmyslu Kuba, politik-podnikatel Jelen, kandidát za ODS na post senátora Blažek, či snad ostatní "správci" Teplárny, která nám v letošním roce podražila teplo o deset procent (proč asi?) neměli dostatečně Dlouhé prsty na to, aby kauzu odklonili od možnosti řádného vyšetření a odsouzení.

Ladislav Vrabel

Slavné jihočeské losovačce předcházel varovný dopis pro hejtmana Zimolu

Přestože je Zimola hejtmanem, a zastupuje tak kraj navenek, může vnímat veškerou kritiku za losovačky jako nespravedlnost. Koaliční smlouva, kterou v roce 2008 uzavřela v Jihočeském kraji ODS a ČSSD, vymezuje sféry jejich vlivu. Za oblast regionálního rozvoje, evropské integrace, územního plánování, stavební a územní řízení, investice v dopravě a silniční hospodářství získala zodpovědnost na základě smlouvy ODS, konkrétně první náměstek hejtmana Martin Kuba, vlivný předseda jihočeské ODS. (Loni Kuba neúspěšně kandidoval na post místopředsedy ODS. Funkci nezískal, i když byl jeho podporovatelem vlivný podnikatel Pavel Dlouhý přezdívaný „kníže z Hluboké“.)

Jihočeský kraj si najal administrátora, který měl na starosti výběr vítěze zakázek. Administrátorem byla společnost Tercier, jež na losování spolupracovala s firmou Inženýrské služby Hradec Králové, které patřila policií zabavená losovací zařízení. Samotné losování prováděla firma Kleris, v jejímž vedení figuruje Roman Krist, jenž se angažoval v proslavené karlovarské losovačce.

„Zadavavatel (myšleno administrátor – pozn. red.) má v podmínkách smlouvy s Jihočeským krajem, že jím organizovaná soutěž bude korektní a v souladu s platnou legislativou. V případě, že se způsob losování ukáže jako nekorektní, stane se kraj poškozeným a bude po zadavateli vymáhat smlouvou stanovené odškodnění,“ dodává Zimola. Již ale nedodává, že může jít o časově zdlouhavý a právně složitý proces.

Úspora času a administrativy?

Subjekty, které vypisují užší výběrová řízení, uvádějí jako důvody, proč jim dávají přednost před otevřenými, časovou úsporu a méně náročnou a nákladnou administrativu. V případě Jihočeského kraje se takové předpoklady ukazují jako naprosto liché. Jak vyplývá ze zadávacích podmínek obou programů modernizace komunikací II. a III. třídy, byly cenové nabídky vylosovaných finalistů otevřeny 23. srpna. Kraj tedy zná jména možných vítězů programů P3 a P4, kteří podali nejvýhodnější cenovou nabídku.

Doposud – vzhledem k okolnostem, které po losovačkách nastaly – s nimi ale nebyly smlouvy uzavřeny. A těžko říci, kdy a jestli vůbec se tak stane. Kdyby bylo vypsáno otevřené řízení, kraj by sice musel posoudit cenové nabídky všech uchazečů, kteří se do tendru přihlásili, mohl si tak ale ušetřit nepříjemnosti s policejním vyšetřováním, potenciální oplétačky s Evropskou komisí nebo Evropským účetním dvorem a také riziko, že nestihne vyčerpat dotace z evropských fondů.

O výběrových řízeních, u nichž bylo použito elektronické losovací zařízení, si přečtete také v těchto článcích:

Losovačky o veřejné zakázky připomínají potravinový řetězec

Cinknutá jihočeská losovačka aneb Jak se hejtman Zimola mýlil

Kam se losovací mašiny pro veřejné zakázky hrabou na forbes v hospodě

 

Zdroj: http://www.ceskapozice.cz/domov/pravo-bezpecnost/slavne-jihoceske-losovacce-predchazel-varovny-dopis-pro-hejtmana-zimolu

 

 

 

 

 

 

Forum Energy podalo další žalobu na městské politiky v čele českobudějovické teplárny. Škodu odhaduje na 62 miliónů.

 

Forum Energy podalo u Krajského soudu v Českých Budějovicích jménem Teplárny České Budějovice v pořadí již třetí žalobu o náhradu škody týkající se nevýhodné investice, kterou měli městští politici provést v Teplárně České Budějovice za působení primátora Juraje Thomy v dozorčí radě společnosti. Celková výše škody, kterou způsobila rekultivace odkaliště v Hodějovicích, společnost odhaduje na nejméně 62 633 000 Kč. Předchozí žaloby se týkaly investičních projektů turbíny TG 6 a prodeje dceřiné společnosti teplárny Zkušebny Mydlovary a dalších aktiv teplárny.

Odkaliště je technologické zařízení teplárny, které sloužilo k ukládání odpadní škváry vzniklého spalováním uhlí v teplárenských kotlích.

Představenstvo TČB v roce 2007 se rozhodlo údajně kvůli zvýšeným nákladům odkaliště zrušit a rekultivovat. „Výsledkem tohoto rozhodnutí bylo, že za účelem úspory 4,25 milionů teplárna za čtyři roky, teplárna za stejné období proinvestovala 20x tolik“ říká tiskový mluvčí společnosti Forum Energy Giuliano Giannetti. Celková výše investice může nakonec podle odhadu činit až 176 mil. Kč a výsledkem bude nevratná likvidace odkaliště a souvisejícího zařízení, které již v minulosti dokázalo uchránit teplárnu před povodní v roce 2002 a mohlo teplárně sloužit dalších 15 let.

„Projekt nese veškeré znaky diletantství, které je předmětem debat na zastupitelstvu města“ pokračuje tiskový mluvčí společnosti Giuliano Giannetti. Stejně jako problémový projekt turbíny TG 6 projekt odkaliště navrhla, doporučila a následně realizovala jediná firma, která se tak dostala do situace, že víceméně kontrolovala sama sebe. Stejná společnost nyní realizuje i odvoz škváry tzv. suchou cestou – tj. kamiony. Zakázka navíc i přes parametry, které jednoznačně vyžadují její schválení valnou hromadou společnosti, byla realizována bez jejího souhlasu a jako podlimitní tedy mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek – tj. za snížené kontroly, který by vyloučila možné machinace. „Pokud vezmeme v úvahu další faktory jako nadstandardní vztahy některých členů představenstva s dodavatelem projektu a střet zájmu tehdejšího ředitele teplárny, který byl a stále zároveň i starostou dotčené obce Staré Hodějovice a ředitelem realitní společnosti Blažek reality s.r.o., je naprosto nepochopitelné jak mohl tehdejší šéf dozorčí rady a současný primátor města České Budějovice Juraj Thoma tento projekt v rámci své kontrolní činnosti vůbec připustit.“ Dodává tiskový mluvčí společnosti Forum Energy Giuliano Giannetti.

V případě, že se prokáže vina obžalovaných, budou muset odpovědné osoby – především bývalí i současní městští politici, kteří se v představenstvu teplárny podíleli na realizaci tohoto projektu - teplárně zaplatit škodu ve výši od 963 tisíc do 11,3 miliónů Kč.

Poznámka pro editora:

Další odkazy kde je možné získat informace o odkališti:

 http://budejovice.idnes.cz/hasici-zkontrolovali-odkaliste-na-jihu-cech-chteji-predejit-katastrofe-1nz-/budejovice-zpravy.aspx?c=A101020_110219_budejovice-zpravy_pp

 http://www.rekka.cz/proj_3.php

 http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/odkaliste-v-hodejovicich-si-oblibil-20111026.html

Umístění odkaliště

 http://maps.google.cz/maps/ms?hl=cs&gl=cz&ie=UTF8&oe=UTF8&msa=0&msid=215606730027317224475.0004b162e4c966f4c7b18

Odškvárování mokrou cestou: škvára vzniklá ze spalování uhlí v teplárenském kotli propadá do jímky, kde je smíchána s vodou, výsledný produkt je posléze pomocí výkonných čerpadel pomocí potrubí přečerpán na odkaliště, který slouží jako skládka. Vzhledem k umístění jímky na úrovni zemského povrchu je možné v případě zvýšené hladiny spodní vody (povodně či záplavy) stejným systémem tuto vodu odčerpat a zachránit tak výrobní technologie podniku. Teplárna o tuto možnost nyní nevratně přišla.

Firma Rekka AVE: ve studii, která řešila odpadní hospodářství teplárny, nejprve navrhla přechod na tzv. „suchou cestu“, následně realizuje rekultivaci odkaliště a nyní také realizuje vlastní odvoz škváry suchou cestou, tj. pomocí vlastních kamionů. Podle internetového serveru www.ceske-budejovice.cz tehdejší člen představenstva společnosti JUDr. Josef Průcha tuto společnost zároveň se svojí funkcí právně zastupoval.

Výpočet škody: záminkou pro rozsáhlou investici do rekultivace měla být údajná úspora na nákladech spojených s odpadním hospodářstvím teplárny. Cena za odvoz jedné tuny škváry tzv. suchou cestou činí 200Kč zatímco díky legislativnímu poplatku náklady na uskladnění stejného množství škváry stálo 535 Kč tj. o 335 Kč za tunu dráže. Při 5 000 t škváry, které teplárna ročně uskladňovala na odkaliště v roce 2007, by nicméně celková roční úspora spojená s přechodem na tzv. suchou cestu činila pouze 1 675 000 Kč ročně. Výše úspory tudíž naprosto neodpovídá plánovaným nákladům, které se mají vyšplhat na 176 mil Kč. Navíc úsporu bylo možné realizovat i bez likvidace odkaliště, které mohlo i nadále sloužit jako rezervní skladiště pro případ akutní potřeby teplárny. Odkaliště podle odhadů Forum Energy disponovalo rezervní kapacitou na dalších 15 let.

Forum Energy s.r.o. se stala nákupem podílu od skupiny E. ON v Teplárně České Budějovice, a.s. nejvýznamnějším privátním akcionářem teplárny. Forum Energy s.r.o. považuje tuto investici za dlouhodobou a strategickou a má zájem se aktivně podílet na řádné správě a rozvoji Teplárny České Budějovice, a.s.

Naší vizí je Teplárna České Budějovice, a.s. jako bezpečný a spolehlivý dodavatel tepelné energie pro občany, firmy a organizace ve městě České Budějovice, jako ekologická, moderní, transparentní a vysoce profesionálně řízená společnost.

Tiskový servis Forum Energy s.r.o.

Kontaktní osoba: Giuliano Giannetti, tiskový mluvčí FORUM ENERGY s.r.o (tel. 775 705 851, mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript )

 

Rozhovor s Petrem Hošťálkem z Jihočeského motocyklového muzea.

Milovníci britského seriálu o hvězdách a dění mezi nimi pod názvem "Red dwarf" si jistě pamatují scénu, kdy palubní počítač vážným hlasem oznamuje posádce vesmírné lodi, že ve skladu objevil něco, z čeho by se dotyčným naježili vlasy na hlavě. Něco takového jsem dnes objevil v Jihočeském motocyklovém muzeu. Ovšem v případě motocyklového muzea pana Hošťálka, a záměrně píší pana Hošťálka, nejde o brilantýnu. Pan Hošťálek je dle mne rozhodně nedoceněným zaměstnancem roku. Jakožto zaměstnanec města České Budějovice s platem šestnáct tisíc hrubého od března do října totiž musí po dobu od listopadu do února platit městu nájemné za místo, kde bude od jara opět vykonávat svou práci zaměstnance. A k tomu ještě malá drobnost. Je běžné, že si k výkonu svého zaměstnání musíme pořídit občas nějakou tu pomůcku. Pan Hošťálek si také do práce nosí pomůcku k výkonu zaměstnání, až na to, že jeho pomůcka má současnou tržní hodnotu cca. 19 milionů korun. Mezitím na své náklady propaguje své zaměstnání na závodech a výstavách po Evropě, které objíždí, aby ukazoval skvělé českobudějovické motorky světu.

Zdá se Vám to neuvěřitelné? Mně to připadá neuvěřitelné také. Více se dozvíte z rozhovoru. Pan Hošťálek byl tak hodný a zodpověděl mi v muzeu a později u kávy několik dotazů.



Dobrý den, pane Hošťálku? Mohl bych se Vás zeptat na pár slov k vaší expozici a budově muzea? Expozice je základ muzea. Kolik tedy máte v muzeu motocyklů?



Teď je v muzeu přibližně k devadesáti kouskům. Já mám tedy motorek víc, ale ono není možné je ukázat lidem všechny tady v muzeu. Plocha muzea není kapacitně schopna pojmout vetší množství motorek. Muzeum je dvoupodlažní s tímto jediným přístupem do patra po točitých schodech.



To je zvláštní takový jediný přístup do patra, asi i pro instalaci výstavy... .



Jak já jsem slyšel, tak tohle byla vlastně jediná možnost, jak se do toho patra dostat. Tam je vlastně vybouraná čtvrtka křížové klenby a do té je vkoponované ono schodiště.



A jak se do patra chodilo před přístavbou schodiště?



Myslím si, že předtím byl přístup z vedlejší budovy, která dnes městu nepatří, že se tam vstupovalo tím patrem.



To by bylo možná vůbec nejlepší řešení, kdyby město odkoupilo objekt Solnice a muzeum se udělalo v obou objektech v patře. Přízemí by bylo možné využít pro jiné aktivity.



Tam je myslím problém v tom, že ta vedlejší budova potřebuje totální rekonstrukci. Já mám pocit, že ta je ve stavu, kdy není schopná jakéhokoliv provozu. Oni tam udělali jakžtakž novou střechu. My jsme tam měli před pár lety havárii, kdy ze střechy sjely tašky a zbořily hřeben střechy nad tímhletím přístavkem. Muzeum je v budově, která je přístavkem k původní Solnici. Bohužel od té doby budova vlhne. Pravděpodobně to nebylo opraveno dobře.



A kdy tašky spadly?



Myslím, že je to asi tři nebo čtyři roky, kdy přišla vichřice a část střechy se utrhla a nám poškodila část naší střechy. Nutnost opravy jsem hlásil na Správě domů, Správa domů sice slíbila opravu, ale časem slib nějak vyplynul do ztracena. Střecha na vysoké střeše se nechala nějakým způsobem opravit a u nás byla Správa domů na kontrole, ale vidíte sám, jak ta zeď vypadá.


Druhý problém, a ten už je tu od začátku, je v tomhle rohu. Tady býval měděný okap. Bohužel tento byl ukraden našimi nepřizpůsobivými občany. A jak jej rvali ze zdi, tak poškodili zaústění nahoře. Okap se tam dal nový, asi plastový, ale myslím, že tam zatéká stále.

 

Když jsem je žádal, aby zeď opravili, tak mi řekli, že zeď musí nejprve vyschnout. Jenže problém spočívá v tom, že to nejen že nevysychá, ale rozlézá se to dále. Tento stav trvá řadu let a nic se tím neděje. Já jim vždy nabízím, aby se nemuselo zavírat muzeum v sezoně, spolupráci v zimě. Zedníci mi mohou zavolat, já přijedu, dám jim pět motorek na stranu a můžou postupně zeď opravovat. Město ale pouze nechalo otlouct část omítky po povodních.


Mně hlavně připadá ostudný ten současný stav. Představte si, že do muzea přijdete jako zahraniční návštěvník, který je zvyklý na poměry v zahraničí a teď tu vidíte ty ošumnělé, orvané židličky.

 

Vždyť je to otázka tisícikoruny.



Takový stav mi připadá nepřípustný i z hlediska hygienického. Přeci tady nemohou chodit návštěvníci, mnohdy malé děti, mezi zdmi na kterých je plíseň. Kdo vlastně muzeum provozuje? Vy, nebo město?



Provozovatelem muzea je město.





Aha. Myslel jsem, že provozovatelem muzea jste Vy.



Ne. Muzeum provozuje město.

 

A jak je tedy provoz muzea ošetřen smluvně? Expozice motocyklů je přeci Vaše. Máte s městem nějakou smlouvu?



Já dostanu vždycky na jaře smlouvu... já tomu pořádně nerozumím. Město nechce, že by si motorky půjčilo na sebe. Já už jsem řekl, že u toho vůbec nemusím být. Nabídl jsem městu, že motorky zapůjčím za nějakou symbolickou částku, ale oni to nechtějí. Nechtějí to takhle, protože v tu chvíli by za motorky nesli odpovědnost. Motorky by museli pojistit. Takže město se mnou uzavírá smlouvu, že já jsem zaměstnanec města od 1. března do 31. října a za to dostávám odměnu a o motorkách se tam vůbec nemluví, ty si jako já beru do práce. A ručím za ně já, ne město.



Vy jste tedy zaměstnancem Města? A ty motorky?



Ty si jakoby přináším do práce. A teď je ještě fór v jednom. Když skončí sezóna (to je výmysl posledních dvou let) už muzeum není muzeem, ale Hošťálkovou garáží, takže Hošťálek má od prvního listopadu do posledního března platit nájemné 1500 korun měsíčně. Je to takové podivně postavené.



Dobře, muzeum tedy provozuje Město a Vy jste zaměstnancem Města. Jakým způsobem je tedy řešeno zapůjčení exponátů Městu pro účely provozování muzea?



O tom se ve smlouvě vůbec nemluví.



Vždyť na té expozici, na těch motorkách, je postaven celý provoz muzea.



Já vím, ale oni nechtějí, aby se někde objevilo, že si to město zapůjčilo.



Takže Vy jste zaměstnanec města, máte pracovní smlouvu a jaké je tedy Vaše pracovní náplň, dle smlouvy?



Mám se starat o propagaci muzea, o údržbu expozice, vést evidenci vstupného a vypracovat seznam exponátů.



Dobře, zeptám se Vás ještě jednou, aby mi bylo vše jasné. Dům je tedy Města?



Ano.



Sbírka motocyklů je Vaše?



Ano, sbírka je moje.



Muzeum provozuje Město?



Ano a město si vybírá do své kapsy vstupné.



To je neuvěřitelné.

 

Já nevím. Oni jsou tak podivně svázaní, ale nevím čím. Já si myslím, že tohleto vzniklo v době, když jsem řekl, že za svou práci chci něco mezi deseti až šestnácti tisíci měsíčně, tak nějak nevěděli, jak to napsat, takže to posadili níž a v tu dobu tam udělali jakýsi fingovaný nevím jak to říci, že se každoročně musí ta expozice na jaře znova zařídit. A na postavení expozice vypisují třicet tisíc korun, které mi pak dávají kromě toho nízkého ohodnocení. A tím to jakoby srovnali na požadovanou výši, která činila asi šestnáct tisíc měsíčně. Jenomže se domnívám, že před těma dvěma lety se asi někdo v zastupitelstvu ohradil s tím, že je expozice každoročně instalována znovu, takže pokud je instalována znovu, přes zimu když tam muzeum není, tam má pan Hošťálek garáž a musí platit nájemné. Je to takové hrozně složité a postavené na ucho. Já když to vidím, tak si říkám, že nejjednodušší řešení je sebrat se, sbalit motorky a jít jinam. Ale na druhou stranu je mi to trošku škoda.

 

To se nedivím, vždyť je to kus života.

 

Je to kus života a hlavně si myslím, že by to mělo být něco pro lidi. Jako sběratel se jednoho dne dostanete k tomu, že nemá smysl mít to zavřené doma v garáži. Člověk stejně nemá čas, aby si tam dvakrát za týden sedl, dal si tam dlouhý kouř, nebo nějakou sklínku dobrého pití a jenom seděl a takhle na to koukal, kochal se, eventuelně pozval kamarády. Přijdete na to, že jediný smysl sbírky je ukázat ji lidem. A pak člověk začne dělat všechno pro to, aby to zrealizoval.

 

Takže Vy kupujete a renovujete za své peníze motorky a město je vystavuje ve svém muzeu, aniž by Vám za zapůjčení motocyklové sbírky v hodnotě 19 milionů zaplatilo? Já pane Hošťálku nejsem právník, ale vidím, že můžete Město zažalovat pro bezdůvodné obohacení a požadovat zpětně zaplatit za užívání Vaší sbírky přiměřenou částku.



 

A jak bych vypadal před lidmi, kterým chci tuto expozici ukázat? Co by si o mě mysleli Budějovičáci (ti normální, obyčejní), kteří na mně koukají jako na člověka, který pro město a pro záchranu jeho historie něco dělá? To bych já asi neunesl. I když nepopírám, že by se mi nějaké peníze hodily. Já jsem přesný příklad chudého milionáře. Mám v majetku moře nádherných věcí, které by se daly prodat za pěkné peníze a ustavičně chodím s dvěma nebo třemi sty v kapse. V momentě, kdy jich mám víc, tak okamžitě zjistím, že tenhleten motocykl by potřeboval novou pneumatiku...

 

 

Já si hrozně vážím, že mi lidi fandí. S tím jsem se teď, když se rozneslo, že muzeu hrozí zánik, setkávám obzvlášť. Třeba v sobotu, když byly trhy, za mnou neustále chodili lidé z ulice a nabízeli mi pomoc. Někteří mi nabízeli možnost uskladnění alespoň dvou motorek, hlavně abych je neprodával. Jedna paní mi nabídla, že bude roznášet petice za zachování muzea.

 



A abych se vrátil k Vaší expozici. Co vlastně je Vaší sbírkou. Jaké modely vystavuje v Jihočeském motycyklovém muzeu?



V muzeu mám, jak už jsem řekl, k devadesáti kouskům. Je tu několik unikátů, které se váží k Budějicům. Kupříkladu tady je celá řada mopedů Stadion.

 

Stadionů se vyráběly tři sériové modely, ale já jsem tady zdokumentoval celý vývoj od prvních pokusných strojů, kterých bylo asi pětadvacet a byly vybaveny zahraničními motory, protože naše motory v tu dobu ještě nebyly hotovy. Pak tam mám různé mopedy cestovatelské, soutěžní, závodní, to, co bylo třeba postaveno ve třech nebo ve čtyřech kouskách pro tovární závodní tým. Tím máme zdokumentovaný přehled vývoje i výroby a sportovního nasazení.



Zeptám se možná trochu hloupě a neznale: Stadion se tedy vyráběl tady v Budějovicích?



 

Motor Jikov České Budějovice byl výrobcem mopedů Stadion. Fungovalo to tak, že tady v Budějovicích se dělaly motory a mechanické díly, ve Vodňanech se dělaly brzdy a všechno se pak vozilo do Rakovníka, kde byla předválečná fabrika Velo-Stadion Rakovník na výrobu jízdních kol, kde měli zkušenosti z výroby trubkových rámů. Tato firma byla přidružena k Motoru Jikov jako pobočný závod a prováděla finální kompletaci. Podle rakovnického závodu moped dostal jméno Stadion, ale oficiální výrobce byl Motor Jikov České Budějovice. Tady bylo také vývojové oddělení, tady byli páni konstruktéři.

 



Také jste hovořil o závodních motorkách spojených s Budějovicemi.



Další naprostý unikátní kapitola jsou Hurikany.

 

 

Hurikany jsou nádherné čtyřtaktní závodní motocykly, které se vyráběly ve stejné fabrice, akorát ta se tou dobou ještě nejmenovala Motor Jikov, ale Motor Union. To bylo těsně v poválečných letech, kdy pan inženýr Železný, kterému patřil Jihokov Velešín a nějaké akciové podíly v Motor Unionu, i když těsně po válce to vlastně byla jenom Unionka – Union. Původně to totiž byla továrna na mlýnské stroje a zařízení a inženýr Železný po válce tuhle fabriku změnil na fabriku určenou k výrobě motorů. On totiž říkal, že po válce republika potřebuje v první řadě motory. Takže se továrna přejmenovala na Motor Union a když přišli k moci komunisté a on viděl, že je všechno špatně, že mu všechno seberou, tak vymyslel a uvedl do života koncern PAL. Podniky pomocného automobilového a leteckého průmyslu. A v tu dobu inženýr Železný přijal závodníka Vladislava Vlka (což byl jeden z našich nejlepších předválečných motocyklových jezdců) jako vedoucího vývojových dílen. A tady tenhle závodník Vlk dostal povolení od generálního ředitele Železného po splnění svých povinností, po práci, konstruovat svoje závodní motorky. Takže tady se narodilo sedm unikátních závodních motocyklů Hurikan. Dnes jsou z těchto sedmi motorek dochovány čtyři, tři jsou kompletně zrestaurované, jsou tady u mě v muzeu a ta čtvrtá je v soukromém vlastnictví jednoho sběratele a na své zrenovování teprve čeká. Na popud pana Vlka byl v Českých Budějovicích také vyvinut motor k jízdnímu kolu, který se měl v Motoru Union vyrábět. Zůstalo u prototypů, ale jeden z nich se v originále dochoval i s tím jízdním kolem. Také je součástí téhle sbírky. To je další českobudějovický unikát.

 

 

To jsou zajímavé věci.



Historii mopedů Stadion, tak i historii Hurikanů a historii toho Vlkova pomocného motoru jsem zpracoval ve dvoudílné knize o mopedech Stadion. Kniha nedávno vyšla pod názvem Československé mopedy I. a II.



 

Pak jsou tu ještě v expozici další motorky, které se váží k historii Českých Budějovic, například legendární motocykl Indian pana profesora Maňáka. Pan profesor Maňák se dvacátých letech hodně staral o propagaci technického pokroku ve městě. Učil na průmyslovce, na gymnáziu, staral se o meteorologii. On byl ten, kdo naměřil největší mráz všech dob v Československu, tenkrát v Litvínovicích dvaačtyřicet a nějaké drobné pod nulou. On tady založil první motocyklovou sekci autoklubu, motocyklový klub, založil tady první letecký klub a leteckou školu a učil kluky lítat. Profesor Maňák měl šest dětí a jeho syn Jirka – George Maňák potom lítal za války na stíhacím Tajfunu a na stíhacím Spitfiru v Anglii jako velitel letky a mám tady model, který je postavený podle toho Maňákova Spitfiru, se kterým se George vrátil v pětačtyřicátém roce sem do Českých Budějic. 

 

 

 

To je také zajímavá historie, která se váže k Budějicům.

Pak tu stojí závodní motorka Zdeňka Petráka. To byl budějovický borec, kterého znalo celé město, protože on byl mimo jiné také učitelem v autoškole a půlku Budějic učil jezdit. Jezdil na velmi zajímavém speciálu, postaveném tady v soukromé dílně u Marešů, kde vedle sebe dali dva stopětadvacítkové motory a udělali z toho dvouválcovou dvěstěpadesátku. To je také zajímavý motocykl, ke kterému mám i dokumenty, plakety a diplomy po panu Petrákovi.

 

 

 

A pak je tu ještě další závodní motorka a to je motorka Martina Smrže, táty Kuby a Matěje Smržových, kteří dnes jezdí mistrovství světa superbike. Táta měl závodní motocykl MGS - 01, se kterým začínal v osmdesátých letech. Postavil ho společně s tehdejším kamarádem Marcelem Glasserem, takže to MGS znamenalo „motocykl Glassera a Smrže číslo jedna“.

 

 

Děkuju vám za výtah z Vaší obsáhlé a uznávané expozice pro tento rozhovor. Je vidět, že máte naprosto unikátní produkt, které dělá našemu městu dobrou vizitku.



Víte já si myslím, že tady by mohlo být s naprosto minimálními penězi dosaženo o sto procent lepšího výsledku. Stačilo by opravit zdi, lépe nasvítit exponáty

 

a dodat k tomu pár židliček, nějakou slušnou prosklenou vitrínu, kde by bylo pár suvenýrů nebo propagačních předmětů. Vždyť tak by město vydělalo nějaké peníze a schodek by nebyl tak vysoký. Když byla zrušena MKD, muzeum mělo přejít pod odbor kultury. Tam byly úřednice nadšené a vstřícné. Hovořili jsme o tom, že by Město do muzea mohlo dát počítač s projekcí na plátno. Pak muzeum přešlo pod odbor cestovního ruchu a počítač je nemožný. Minulý týden tady na návštěvě byl zastupitel pan ing. Stanislav Rataj. Když jsem mu o příhodě s počítačem řekl, že je to přeci nesmysl. Magistrát vyřazuje použité počítače, přece nemůže být problém, nějaký počítač dát do muzea. Nakonec řekl, že nám počítač dá ze svého.

Kdysi jsme vyvinuli pohledy,

 

které by si zde mohli návštěvníci kupovat, ale to také neprošlo. Už tři roky žádám, aby sem město dalo malý dřevěný nájezd pro tělesně postižené. Marně. Čtvrtina návštěvníků si stěžuje, že sem nemohli najít cestu a úředník z magistrátu mi na místo řešení problému značení cesty řekl, že cedule s mým jménem na zdi městského muzea viset nemůže. Jenže na té ceduli je moje jméno a telefonní číslo a když někdo potřebuje odbornou konzultaci nebo výklad, tak na koho se mají ti zájemci obrátit? Obzvlášť v zimě, když někdo přijede a muzeum je zavřené.



A když Vám někdo zavolá, tak přijedete?



Ano, to se stává zhruba v padesáti případech za zimní období. Přijedu a sbírku lidem ukážu. Bez vstupného, protože na to nejsme přes zimu zařízeni. Jenže já jsem vždycky rád, když můžu zájemcům o motorky ukázat naše českobudějovické unikátní sbírky.



Pane Hošťálku, na závěr se Vás zeptám, co bude s muzeem teď?



To zatím nevím. O sbírku má zájem několik měst, ale i jiné subjekty. Já bych si přál, aby sbírka zůstala tady, v Českých Budějovicích. Jsem tady doma a budějcké motorky by také měly zůstat doma.



Děkuji vám za rozhovor.

 

Dovětkem bych rád poděkoval paní náměstkyni primátora pro územní plánování a strategický rozvoj Ing. Ivaně Popelové, kterážto z nápadem zavřít Jihočeské motocyklové muzeum kvůli ušetření Kč 213 000,- / rok přišla, za její strategické rozhodnutí.

Ladislav Vrábel



 

Muzeum zavíráme kvůli dvěma stům tisícům ročně

Původně jsem Vám chtěl předat zprávu, jak jsem ji dostal, tedy v původním znění, ale obsahovala podiv, který raději zveřejňovat nebudu. I když se s ním ztotožňuji. Město tedy zavírá motocyklové muzeum proto, že není ochotno dotovat tuto raritu zhruba polovinou peněz, které do městské pokladny na nájmu zaplatí naše pizzerie. Při rozpočtu dvou a čtvrt miliard jde opravdu o zanedbatelnou částku. Zhruba o stejnou, kterou Město (a řekněme si na rovinu, že jde o rozhodnutí týž osob) zaplatilo za onu skvělou zprávu o naší kulturní scéně. Za zprávu, která nám neřekla nic nového, za zprávu, která je plná hrubých pravopisných chyb, která byla předána v rozporu s původní smlouvou o dílo a která místo údajů o statistikách leckde obsahuje místo čísla tři tečky. http://ceske-budejovice.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1246%3Apodivna-smlouva-msto-zaplatilo-studentovi-205000-k-za-13-ti-strankovy-elaborat-plny-pravopisnych-chyb&catid=1%3Alatest-news&Itemid=1012

Ladislav Vrábel

přehled předpokládaných nákladů a výnosů pro objekt Malá solnice (motocyklové muzeum) v roce 2011:
Režijní náklady (topení, voda, elektrika) - 69 000 Kč
Mzdové náklady (včetně sociálního a zdravotního pojištění) - 318 815 NÁKLADY CELKEM: 387 815 Kč
Tržby z prodeje vstupenek: 168 570 Kč
Výnosy z nájemného (uskladnění expozice): 6 000 Kč
VÝNOSY CELKEM: 174 570
Město tedy v letošním roce doplatí na provoz cca 213 tisíc korun.
Návštěvnost muzea: 2011 - 4437 osob, 2010 - 3803, 2009 - 4271, 2008 - 4467, 2007 - 5098, 2006 - 4275, 2005 - 2952.